EU obnovila jednání se Srbskem

  Dne 13. 6. 2007 bylo obnoveno jednání o přidružení mezi Srbskem a Evropskou unií. Uzavření Stabilizační a asociační dohody představuje mezistupeň k členství v EU.

  V dubnu 2005 bylo zahájeno vyjednávání se Srbskem a Černou Horou o Stabilizační a asociační dohodě (SAA). Komise tehdy rozhodla, že pokračování a tempo rozhovorů se Srbskem a Černou Horou budou záviset na pokroku a řešení záležitostí zdůrazněných Komisí a Radou EU, zahrnující bezodkladné dosažení plné spolupráce s Mezinárodním soudním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY). Nicméně, když země nedostála závazku spolupráce s ICTY, Komise rozhodla odvolat vyjednávání o SAA na 3. května 2006, avšak zdůraznila svou připravenost obnovit  vyjednávání po dosažení plné spolupráce s ICTY.

  Obnovení jednání napomohlo vytvoření proevropské koaliční vlády v Srbsku, kterou tvoří Srbská demokratická strana, Demokratická strana a Strana G17. Předsedou vlády se stal opět Vojislav Koštunica. Vláda, která byla oficiálně ustavena 15. května se zavázala spolupracovat s ICTY. Z tohoto důvodu byla vytvořena Národní bezpečnostní rada v čele s prezidentem Srbska Borisem Tadićem.

  Druhým důvodem pro opětovné zahájení rozhovorů bylo zatčení bývalého bosensko-srbského generála Zdravka Tolimira na konci května a jeho předání do Haagu. Zdravko Tolimir byl mužem číslo tři na seznamu válečných zločinců. Je obviněn stejně jako Mladič  z účasti na masakru ve Srebrenici, kde v roce 1995 zemřelo více než 7.000 muslimských mužů a chlapců. Srbská vláda tak dala jasně najevo, že spolupráci s haagským tribunálem myslí vážně. EU v reakci na tento krok oznámila, že je možné obnovit jednání o přidružení.

  Rozhovory mezi evropským komisařem pro rozšíření Olli Rehnem a srbským vicepremiérem Božidarem Djelićem byly zahájeny dne 13. 6. 2007 v Bruselu. Jejich cílem bylo shrnout dosavadní jednání a zabývat se především problematikou justice a vnitra. Komisař ale zdůraznil, že Stabilizační a asociační dohoda nebude podepsána do té doby, dokud Srbsko haagskému tribunálu nevydá všechny stíhané válečné zločince.

  V případě uzavření dohody o přidružení dojde k rozšíření vzájemného obchodu mezi Srbskem a EU. Do Srbska by tak měl plynout větší objem zahraničních investic. Země bude moci také spolupracovat s EU v řadě oblastí, jako jsou životní prostředí, zemědělství, energetika a doprava. Dohoda by měla Bělehradu pomoci v boji s organizovaným zločinem a s pašováním.

Zdroj: EurActiv