Vážení přátelé,

dovolte mi, abych Vám představil společnost EKORA s.r.o. Praha. Naše společnost vznikla v roce 1995 z pracovníků zabývajících se dlouhodobě problematikou zpracování odpadů, úpravy a využití surovin. V počátečním období jsme se soustředili především na otázky odstranění starých ekologických zátěží, sanace a rekultivace skládek odpadů, v současné době patří naše pozornost především technologiím nakládání s odpady a jejich energetickému a materiálovému využití. Jsme inženýrskou společností, ve spolupráci se společností ZVVZ a.s. Milevsko však řešíme i dodávky kompletních zařízení pro hygienizaci a výrobu bioplynu z odpadů.

Využití materiálového a energetického potenciálu odpadů je jednou z cest, jak výrazně zefektivnit nakládání s nimi a do celého systému vnést značné ekonomické přínosy. Zvláštní pozornost si zaslouží zejména biologické odpady, které v sobě nesou velmi významný potenciál. V anaerobních podmínkách, tj. za nepřístupu vzduchu, se totiž z biomasy uvolňuje methan, který je nositelem energetického potenciálu, např. v zemním plynu se jeho obsah pohybuje kolem 95 %, ve skládkovém plynu činí cca 50-60 %, v bioplynu cca 60-70 %. 

Pokud se podíváme např. na průměrné složení tuhého komunálního odpadu (viz. následující graf) zjistíme, že obsah biologicky rozložitelného materiálu činí až 72  %.  Zastoupení jednotlivých složek vidíme na následujícím grafu:

Pozn. Mezi biologicky rozložitelné odpady řadíme rovněž papírové odpady.

Další velmi zajímavé bioodpady z hlediska produkce bioplynu jsou  :

Orientační údaje o produkci bioplynu z jednotlivých bioodpadů pak uvádíme v následující tabulce:

Na skládkách komunálních odpadů dochází k vývinu skládkového plynu po dobu cca 20-30 let s tím, že jeho kvalita se výrazně mění v návaznosti na technických podmínkách provedení skládky, typu uložených odpadů a způsobu skládkování. Vhodným systémem odplynění skládky však lze zachytit maximálně cca 50 % produkovaného skládkového plynu.  Systém řešení nakládání se skládkovým plynem zahrnuje na skládkách většinou síť svislých studní, horizontálních drenáží, čerpací stanici, tlakovou stanici, čištění plynu a koncovku jeho zpracování. Tou může být například kotelna na vytápění nebo kogenerační jednotka produkující teplo i elektrickou energii. Jedná se v podstatě o pístový plynový motor napojený na generátor, odpadní teplo je získáváno z chlazení technologie a výfukových plynů. Celková účinnost zařízení se pohybuje kolem 85 %.

Podstatně efektivnějším způsobem je využití energetického potenciálu bioodpadů v samostatně budovaných bioplynových stanicích. Tyto stanice jsou zaměřeny na řízené maximální získání energie z odpadů a její následné využití. Bioplynové stanice lze umístit např. při čistírnách odpadních vod, ve velkých podnicích produkujících biologické odpady (jatka, lihovary, cukrovary), v zemědělských podnicích zabývajících se chovem dobytka, drůbeže, na skládkách odpadů apod. Podle legislativy platné v EU musí bioplynové stanice obsahovat určité technologické stupně zabezpečující potřebnou hygienizaci odpadů, tj. odstranění všech nebezpečných např. patogenních bakterií. Typické schéma bioplynové stanice uvádíme na obr. č. 2. Toto zařízení je schopné zpracovávat prakticky všechny druhy biologických odpadů, tj. např. odpady  z jatek, kal z ČOV, biosložku komunálních odpadů apod. Základním technologickým prvkem zařízení je hydrolyzér, ve kterém dochází při teplotě cca 70 °C k hygienizaci materiálu a následně pak vlastní reaktor, kde se při teplotách cca 35°C až 55°C vyrábí vlastní bioplyn. Ten je pak jímán v plynojemu a následně využíván např. v kogeneračních jednotkách. Zařízení s kapacitou cca 15000 t materiálu (po naředění na sušinu 8-10 %) za rok je schopné vyrobit cca 500 tis. m3 bioplynu ročně, ze kterého se kogenerací dá získat cca 800 tis. kW/rok elektrické energie a cca 1,8 MW tepelné energie za rok, což představuje z 1 t odpadu zisk cca 53 kW elektrické a 120 kW tepelné energie.

Obr. č. 2, schéma technologie bioplynové stanice, obrázky stanic

Výsledným produktem zpracování biologických odpadů je produkt, který obsahuje cca 50 % původního množství organického materiálu, má vysoké koncentrace dusíku, optimální pH a proto je vhodné jeho použití jako hnojiva v zemědělství.

Další možností materiálového využití biologických odpadů je kompostování. Jedná se o proces, kdy dochází naopak za přístupu vzduchu (aerobně) ke stabilizaci a hygienizaci bioodpadů. Je však nutné konstatovat, že tato technologie je vhodná pouze pro některé bioodpady, zejména pak pro odpady z údržby veřejné zeleně, zemědělské odpady apod.  Procesem kompostování, který může být prováděn jednoduše na hromadách, tzv. krechtech nebo v řízených reaktorech, je získán kompost použitelný opět jako hnojivo např. v zemědělství.

Materiálové využití odpadů rovněž zahrnuje otázky separace jednotlivých využitelných komodit z komunálního odpadu. V praxi se běžně jedná o sklo, papír, plasty, kov, v určitých případech mohou být separovány i další složky jako jsou tetrapakové obaly apod. Centrální třídící linky komunálního odpadu zpracovávající směsný odpad se v České republice doposud příliš neosvědčily, pozornost je proto věnována především separaci vybraných komodit přímo u původů a jejich dotřídění na linkách na potřebnou kvalitu. Jedná se o poměrně jednoduchá zařízení s bubnovými třídiči, magnetickou separací, pásovým ručním třídičem odpadů a koncovým lisem. Typické zařízení realizované podle našeho projektu v České republice je patrné na následujícím obrázku č. 3. Výsledkem separace jsou především komodity papír, sklo a plasty používané opět jako surovina v průmyslu.

Obr. č. 3, třídící linka na separované komunální odpady

V poslední době jsou i v České republice zaváděny především na skládkách systémy mechanicko-biologické úpravy odpadů vedoucí ke snižování množství odpadů ukládaných na skládkách. Jedná se o automatizovaná/poloautomatizovaná zařízení umožňující separaci např. kovů, lehkých podílů (papír, plasty). Tato zařízení jsou poměrně rozšířená v západní Evropě. Technologie zahrnuje mechanický (třídění) a biologický stupeň (kompostárna, výroba bioplynu). 30 až 40% materiálu je určeno pro skládkování, zbytek je zpracován biologicky. Kvalita třídění i biologicky zpracované složky jsou zatím na nízké úrovni a tyto systémy jsou ověřovány.

Na základě našich zkušenosti je nezbytné při volbě systému nakládání a využití odpadů vycházet ze specifik dané oblasti a tato specifika v maximální možné míře využít. Jedná se např. o spojení problematiky kalů z čištění odpadních vod se zpracováním odpadů z potravinářského průmyslu a zemědělství, což výrazně zefektivňuje proces nakládání s odpady.

Naše společnost je v souvislosti s touto problematikou schopná nabídnout pomoc při řešení projektů skládek odpadů, včetně jejich sanací, rekultivací, návrhů odplynění, odborných expertíz. Dále můžeme zpracovat studie a projekty systémů nakládání s odpady, včetně projektů třídících linek, kompostáren, sběrných dvorů odpadů apod. Ve spolupráci se společností ZVVZ a.s. Milevsko nabízíme zpracování studií proveditelnosti, projektů i vlastní realizaci bioplynových stanic a to samostatně nebo jako součást například čistíren odpadních vod, skládek odpadů, technologií podniků apod. Důraz klademe především na funkčnost a provozovatelnost navržených zařízení v podmínkách rozvíjející se tržní ekonomiky. Naše společnost már rovněž zkušenosti se zpracováním a  podáváním žádostí o čerpání finančních prostředků z EU. Vybrané reference jsou uvedeny na webových stranách společnosti.

Ing. Tomáš Dvořáček
výkonný ředitel společnosti